Pozastavení živnosti krok za krokem: Na co si dát pozor

Důvody pro pozastavení živnosti

Pozastavení živnostenského oprávnění představuje významný krok v podnikatelské činnosti, který může být realizován z různých důvodů. Živnostník může pozastavit svou činnost buď dobrovolně, nebo může dojít k nucenému pozastavení ze strany živnostenského úřadu. Dobrovolné pozastavení živnosti je často využíváno v situacích, kdy podnikatel dočasně nemůže nebo nechce vykonávat svou podnikatelskou činnost. Mezi nejčastější důvody patří dlouhodobá nemoc, mateřská dovolená, pobyt v zahraničí nebo dočasný nedostatek zakázek.

Významným důvodem pro pozastavení živnosti může být také sezónní charakter podnikání, kdy živnostník vykonává činnost pouze v určitých měsících roku a v ostatních obdobích nemá zájem platit odvody na sociální a zdravotní pojištění. V takovém případě je pozastavení živnosti ekonomicky výhodným řešením. Dalším častým důvodem je souběh zaměstnání a podnikání, kdy se živnostník rozhodne dočasně soustředit pouze na pracovní poměr.

K nucenému pozastavení živnosti ze strany živnostenského úřadu může dojít v případě závažného porušení živnostenského zákona nebo souvisejících předpisů. Mezi nejzávažnější důvody patří nedodržování hygienických předpisů, porušování bezpečnostních norem nebo provozování činnosti bez potřebných oprávnění či kvalifikace. Živnostenský úřad může také pozastavit živnost v případě, že podnikatel neplní své daňové povinnosti nebo má významné nedoplatky na sociálním a zdravotním pojištění.

Specifickým případem je pozastavení živnosti z důvodu ztráty bezúhonnosti. Pokud je živnostník pravomocně odsouzen za trestný čin související s předmětem podnikání, může dojít k automatickému pozastavení živnostenského oprávnění. Podobně může být živnost pozastavena při ztrátě způsobilosti k právním úkonům nebo při uvalení trestu zákazu činnosti.

V některých případech může být důvodem pro pozastavení živnosti také ztráta odborné způsobilosti nebo odpovědného zástupce u živností, kde je to zákonem vyžadováno. Podnikatel má v takovém případě stanovenou lhůtu pro nápravu situace, během které je živnostenské oprávnění pozastaveno. Pokud nedojde k nápravě ve stanovené lhůtě, může následovat až zrušení živnostenského oprávnění.

Důležitým aspektem je také délka pozastavení živnosti. Zatímco dobrovolné pozastavení může trvat minimálně 6 měsíců a maximálně 2 roky, u nuceného pozastavení je délka stanovena rozhodnutím živnostenského úřadu. Po uplynutí stanovené doby je možné živnost znovu obnovit, případně požádat o prodloužení doby pozastavení. V případě nuceného pozastavení je obnovení možné až po odstranění všech nedostatků a splnění stanovených podmínek.

Doba pozastavení živnostenského oprávnění

Pozastavení živnostenského oprávnění představuje dočasný stav, během kterého podnikatel nemůže vykonávat svou podnikatelskou činnost. Doba pozastavení živnosti může být stanovena na dobu určitou nebo neurčitou, přičemž minimální doba pozastavení činí jeden měsíc. Maximální doba pozastavení živnosti není zákonem explicitně stanovena, teoreticky tedy může trvat i několik let. Je však důležité si uvědomit, že během této doby podnikatel nemůže generovat příjmy z pozastavené živnosti.

Podnikatel má možnost kdykoliv v průběhu pozastavení živnosti požádat o její opětovné zahájení, a to i před původně plánovaným termínem obnovení. Při pozastavení živnosti na dobu určitou se živnostenské oprávnění automaticky obnoví k předem stanovenému datu. Pokud je živnost pozastavena na dobu neurčitou, musí podnikatel aktivně požádat o její obnovení, když se rozhodne v podnikání pokračovat.

V praxi se často setkáváme s tím, že podnikatelé volí pozastavení živnosti například na období jednoho roku nebo dvou let. Toto rozhodnutí může být motivováno různými důvody, jako je například nástup do zaměstnání, mateřská dovolená, dlouhodobá nemoc nebo pobyt v zahraničí. Během doby pozastavení živnosti není podnikatel povinen platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění z titulu podnikání, musí však tuto skutečnost nahlásit příslušným úřadům.

Je třeba mít na paměti, že i během pozastavení živnosti zůstává podnikatel držitelem živnostenského oprávnění a je nadále evidován v živnostenském rejstříku. Může tedy například dokončit již rozpracované zakázky nebo vystavit faktury za dříve poskytnuté služby. Nesmí však přijímat nové zakázky ani aktivně nabízet své služby. Porušení tohoto pravidla může být považováno za neoprávněné podnikání a může vést k udělení pokuty.

V případě, že se podnikatel rozhodne obnovit svou činnost před původně plánovaným termínem, musí tuto skutečnost oznámit živnostenskému úřadu. Oznámení je možné podat osobně, poštou nebo prostřednictvím datové schránky. Za oznámení o pokračování v provozování živnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnosti pozastaveno, se nehradí žádný správní poplatek.

Doba pozastavení živnosti může mít vliv i na další aspekty podnikání, například na možnost účasti ve výběrových řízeních nebo na získání úvěru. Proto je důležité důkladně zvážit délku pozastavení a jeho dopady na budoucí podnikatelské aktivity. Některé banky a finanční instituce mohou považovat dlouhodobé pozastavení živnosti za rizikový faktor při posuzování úvěruschopnosti podnikatele.

Ohlášení pozastavení na živnostenském úřadě

Pozastavení živnosti představuje důležitý administrativní krok, který můžete učinit, pokud dočasně nechcete nebo nemůžete vykonávat svou podnikatelskou činnost. Ohlášení pozastavení živnosti je nutné provést na příslušném živnostenském úřadě, a to buď osobně, nebo prostřednictvím zmocněného zástupce. V současné době lze tento úkon provést také elektronicky pomocí datové schránky nebo přes Czech POINT.

Při návštěvě živnostenského úřadu budete potřebovat vyplnit standardizovaný formulář Oznámení o přerušení provozování živnosti. Tento formulář obsahuje vaše identifikační údaje, údaje o živnosti, kterou chcete pozastavit, a především datum, od kterého má být živnost pozastavena. Je důležité vědět, že živnost lze pozastavit nejdříve ke dni doručení oznámení živnostenskému úřadu. Zpětné pozastavení živnosti není možné.

Doba pozastavení živnosti není zákonem nijak omezena, můžete si tedy zvolit libovolně dlouhou dobu přerušení. Minimální doba pozastavení není stanovena, maximální doba může být i několik let. Pokud předem nevíte, jak dlouho budete chtít mít živnost pozastavenou, můžete uvést pouze datum začátku pozastavení. V takovém případě není nutné uvádět datum ukončení pozastavení.

Za podání oznámení o pozastavení živnosti se neplatí žádný správní poplatek. Živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku obvykle do 5 pracovních dnů od podání oznámení. Po dobu pozastavení živnosti nemůžete vykonávat činnost, která je předmětem vaší živnosti. Je však důležité si uvědomit, že pozastavením živnosti nezanikají vaše případné závazky vzniklé před pozastavením.

Během doby pozastavení živnosti nejste povinni platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění jako OSVČ, ale musíte tuto skutečnost nahlásit příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Doporučuje se tak učinit do 8 dnů od data pozastavení. V případě, že máte zaměstnance, vaše povinnosti vůči nim pozastavením živnosti nezanikají.

Pokud se rozhodnete obnovit svou podnikatelskou činnost před původně plánovaným termínem ukončení pozastavení, nebo pokud jste datum ukončení neuvedli, musíte tuto skutečnost předem písemně oznámit živnostenskému úřadu. Živnostenský úřad následně provede zápis do živnostenského rejstříku a vy můžete opět začít podnikat. Je důležité pamatovat na to, že pokud byste vykonávali podnikatelskou činnost v době pozastavení živnosti, dopustili byste se neoprávněného podnikání, za které hrozí vysoké pokuty.

Povinné dokumenty k pozastavení živnosti

Pro pozastavení živnostenského oprávnění je nezbytné připravit několik důležitých dokumentů, které budete muset předložit na živnostenském úřadě. Základním dokumentem je oznámení o přerušení provozování živnosti, které musí obsahovat vaše identifikační údaje, včetně jména, příjmení, data narození a bydliště. V případě právnické osoby je nutné uvést název firmy, IČO a sídlo společnosti. Tento formulář je dostupný na každém živnostenském úřadě nebo v elektronické podobě na portálu veřejné správy.

K oznámení je třeba přiložit doklad totožnosti, kterým může být občanský průkaz nebo cestovní pas. Pokud jednáte jako zmocněnec, musíte předložit také úředně ověřenou plnou moc. V případě, že pozastavujete živnost jako právnická osoba, je nutné doložit výpis z obchodního rejstříku ne starší než 3 měsíce.

Důležitou součástí dokumentace je také uvedení přesného termínu, od kterého chcete živnost pozastavit. Můžete si zvolit jakékoliv datum v budoucnosti nebo oznámit pozastavení i zpětně, nejdéle však 3 dny od skutečného přerušení podnikatelské činnosti. Je také nutné specifikovat dobu, na kterou chcete živnost pozastavit. Minimální doba není stanovena, maximální doba pozastavení je však omezena na dobu neurčitou.

Pokud provozujete živnost v provozovně, musíte doložit také dokumenty související s jejím uzavřením nebo přerušením provozu. To zahrnuje například doklad o ukončení nájemní smlouvy nebo oznámení o dočasném uzavření provozovny. V případě, že máte zaměstnance, je vhodné přiložit také dokumentaci o jejich propuštění nebo přeřazení.

Součástí dokumentace by mělo být také potvrzení o vypořádání všech závazků vůči státním institucím. To znamená doložení bezdlužnosti vůči finančnímu úřadu a správě sociálního zabezpečení. Ačkoli tyto dokumenty nejsou povinné pro samotné pozastavení živnosti, jejich předložení může předejít případným komplikacím v budoucnu.

Pro podnikatele, kteří jsou plátci DPH, je důležité připravit také dokumentaci pro finanční úřad. Je nutné podat daňové přiznání za období před pozastavením živnosti a zajistit všechny potřebné administrativní úkony související s přerušením ekonomické činnosti. Stejně tak je třeba vyřešit vztahy s zdravotní pojišťovnou a správou sociálního zabezpečení, kde je nutné oznámit změnu v postavení OSVČ.

V případě, že máte registrované další doplňkové živnosti, musíte v dokumentaci jasně specifikovat, které živnosti chcete pozastavit. Je možné pozastavit buď všechny živnosti najednou, nebo pouze některé z nich. V takovém případě je nutné v oznámení přesně uvést, kterých živnostenských oprávnění se pozastavení týká.

Poplatky spojené s pozastavením živnosti

Pozastavení živnostenského oprávnění je administrativní úkon, který s sebou nese určité finanční náklady. V současné době je samotné pozastavení živnosti na živnostenském úřadě zdarma, což je pozitivní zpráva pro všechny podnikatele, kteří potřebují svou činnost dočasně přerušit. Nicméně je důležité počítat s dalšími souvisejícími výdaji, které tento proces doprovázejí.

Přestože je samotný úkon bezplatný, podnikatel musí myslet na povinné odvody během období pozastavení. Zdravotní pojištění je nutné platit vždy, a to minimálně ve výši stanovené pro osoby bez zdanitelných příjmů. V roce 2024 tato částka činí 2 352 Kč měsíčně. U sociálního pojištění je situace příznivější - během pozastavení živnosti není povinnost hradit zálohy na důchodové pojištění, pokud podnikatel nevykonává jinou výdělečnou činnost.

Podnikatelé by měli vzít v úvahu také náklady spojené s případným vedením účetnictví či daňové evidence. I když je živnost pozastavena, může být nutné dokončit účetní období, podat daňové přiznání a vypořádat všechny daňové povinnosti. Mnoho účetních si účtuje poplatek i za zpracování dokumentace související s pozastavením živnosti, který se obvykle pohybuje mezi 500 až 2000 Kč.

V případě, že podnikatel zaměstnává pracovníky, musí počítat s náklady na vypořádání pracovněprávních vztahů. To může zahrnovat výplatu odstupného, proplacení nevyčerpané dovolené a další související výdaje. Tyto náklady mohou být významné a je třeba je zahrnout do celkového rozpočtu spojeného s pozastavením podnikání.

Další finanční aspekt představují závazky vůči dodavatelům a pronajímatelům. Je běžné, že i při pozastavené živnosti musí podnikatel dostát svým smluvním závazkům nebo vyjednat jejich ukončení, což může znamenat dodatečné výdaje v podobě smluvních pokut nebo předčasného ukončení smluv. Například předčasné ukončení nájmu provozovny může být spojeno s penalizací.

Podnikatelé by neměli zapomínat ani na náklady spojené s případnou obnovou živnosti v budoucnu. Ačkoliv samotné obnovení živnosti je také zdarma, mohou vzniknout dodatečné náklady například na aktualizaci dokumentace, získání nových certifikací nebo školení, které byly během doby pozastavení živnosti pozastaveny nebo pozbyly platnosti.

V neposlední řadě je třeba počítat s administrativními náklady spojenými s informováním obchodních partnerů, úřadů a institucí o pozastavení živnosti. To může zahrnovat poštovné, náklady na právní konzultace nebo výdaje za ověřování dokumentů. Některé instituce mohou vyžadovat úředně ověřené kopie dokumentů, jejichž pořízení stojí přibližně 30 Kč za stránku.

Pozastavení živnosti není konec, ale příležitost k přehodnocení cesty a načerpání nových sil pro další podnikatelskou cestu.

Radmila Vosková

Povinnosti podnikatele během pozastavení

Během doby, kdy je živnostenské oprávnění pozastaveno, musí podnikatel dodržovat několik důležitých povinností. I v době pozastavení živnosti zůstává podnikatel stále evidován jako osoba samostatně výdělečně činná a musí plnit své závazky vůči státním institucím. Je nutné si uvědomit, že pozastavení živnosti neznamená úplné ukončení všech povinností spojených s podnikáním.

Podnikatel musí nadále komunikovat s příslušnými úřady a institucemi. Především je důležité informovat zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení o pozastavení živnosti. Tyto instituce musí být informovány do osmi dnů od data pozastavení. V případě, že podnikatel má zaměstnance, musí jim zajistit výplatu všech mezd a dodržet všechny zákonné povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů.

V průběhu pozastavení živnosti nesmí podnikatel vykonávat činnost, která byla pozastavena. To znamená, že nemůže přijímat nové zakázky, aktivně podnikat ani nabízet služby související s pozastavenou živností. Může však dokončit již rozpracované zakázky a vyřídit existující závazky vůči klientům, které vznikly před pozastavením živnosti. Je také povinen vypořádat všechny své daňové povinnosti za období před pozastavením živnosti.

Podnikatel musí během pozastavení živnosti nadále uchovávat veškerou dokumentaci související s podnikáním, včetně účetních dokladů, a to po zákonem stanovenou dobu. Archivační povinnost se vztahuje na všechny dokumenty vzniklé během aktivního podnikání. V případě daňové kontroly nebo jiného úředního jednání musí být schopen tyto dokumenty předložit.

Je důležité si uvědomit, že pozastavení živnosti nemá vliv na případné dluhy a závazky podnikatele. Všechny finanční závazky vůči dodavatelům, státu či jiným subjektům musí být řádně splněny. Podnikatel by měl také zvážit, zda během pozastavení živnosti nepotřebuje upravit své pojistné smlouvy, zejména pokud má sjednané pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při podnikatelské činnosti.

V případě, že podnikatel vlastní provozovnu, musí zajistit její řádné označení informací o pozastavení živnosti. Měl by také informovat své obchodní partnery a klienty o pozastavení činnosti, aby předešel případným nedorozuměním. Během pozastavení živnosti je rovněž nutné řádně spravovat majetek používaný k podnikání a zajistit jeho údržbu, pokud jej plánuje v budoucnu znovu využít.

Podnikatel by měl pravidelně sledovat změny v legislativě, které by mohly ovlivnit jeho podnikání po případném obnovení činnosti. Je vhodné udržovat kontakt s profesními organizacemi a sledovat vývoj v oboru, aby byl připraven na případné obnovení podnikatelské činnosti. Doba pozastavení živnosti může trvat maximálně dva roky, po této době se musí podnikatel rozhodnout, zda činnost obnoví nebo živnost zcela ukončí.

Sociální a zdravotní pojištění při pozastavení

Při pozastavení živnosti je důležité věnovat zvláštní pozornost oblasti sociálního a zdravotního pojištění, jelikož tato problematika může mít významný dopad na vaši finanční situaci. V období pozastavení živnosti nemáte povinnost platit zálohy na sociální pojištění, což může představovat značnou úlevu pro váš rozpočet. Je však nezbytné tuto skutečnost nahlásit příslušné správě sociálního zabezpečení, a to nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém došlo k pozastavení živnosti.

Parametr	Pozastavení živnosti	Zrušení živnosti
Doba trvání procesu	1-5 pracovních dnů	1-5 pracovních dnů
Správní poplatek	100 Kč	100 Kč
Maximální doba pozastavení	2 roky	Trvalé
Možnost obnovení	Ano	Ne
Nutnost doložení dokumentů	Ne	Ne

Co se týče zdravotního pojištění, situace je poněkud odlišná. I během pozastavení živnosti musíte být zdravotně pojištěni, protože v České republice platí povinnost být účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění. Pokud nemáte jiný zdroj příjmů, například zaměstnání, stanete se takzvanou osobou bez zdanitelných příjmů. V takovém případě máte povinnost platit měsíční pojistné ve výši 13,5 % z minimální mzdy. Je naprosto zásadní tuto změnu nahlásit své zdravotní pojišťovně, a to do osmi dnů od data pozastavení živnosti.

Mnoho podnikatelů si během pozastavení živnosti hledá zaměstnání, což je z hlediska pojištění výhodné řešení. V takovém případě přechází povinnost odvádět zdravotní pojištění na zaměstnavatele a vy se nemusíte registrovat jako osoba bez zdanitelných příjmů. Stejně tak je důležité myslet na to, že pokud máte během pozastavení živnosti jiné příjmy, například z pronájmu nebo z kapitálového majetku, můžete mít stále povinnost podávat daňové přiznání.

V případě, že se rozhodnete živnost znovu obnovit, je nutné opět provést příslušná oznámení. Správě sociálního zabezpečení musíte nahlásit obnovení činnosti, což znamená, že se opět stanete osobou samostatně výdělečně činnou se všemi souvisejícími povinnostmi. Totéž platí pro zdravotní pojišťovnu, které musíte oznámit změnu svého statusu. Od okamžiku obnovení živnosti vám vzniká povinnost platit zálohy na pojistné v zákonem stanovené výši.

Je také důležité zmínit, že doba pozastavení živnosti se může promítnout do výpočtu důchodu. Období, kdy neodvádíte sociální pojištění, se nepočítá do doby pojištění pro nárok na důchod. Proto je vhodné zvážit dobrovolné důchodové pojištění, které můžete platit i během pozastavení živnosti. Tím si zajistíte, že toto období bude započítáno do vašeho důchodového pojištění.

Při pozastavení živnosti na delší dobu je rovněž vhodné konzultovat svou situaci s účetním nebo daňovým poradcem, který vám může pomoci optimalizovat vaše odvody a zajistit, že splníte všechny zákonné povinnosti. Zejména pokud máte během pozastavení živnosti různé druhy příjmů, může být situace složitější a odborná rada může ušetřit případné problémy s úřady.

Daňové povinnosti během pozastavení živnosti

Během pozastavení živnostenského oprávnění musí podnikatel nadále plnit své daňové povinnosti, i když dočasně neprovozuje podnikatelskou činnost. Je důležité si uvědomit, že samotné pozastavení živnosti neznamená automatické ukončení daňových povinností. Podnikatel musí i nadále komunikovat s finančním úřadem a dodržovat stanovené termíny pro podání daňových přiznání.

V období pozastavení živnosti je podnikatel povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za předchozí zdaňovací období, pokud v něm vykonával podnikatelskou činnost. Termín pro podání daňového přiznání zůstává stejný - do 1. dubna následujícího roku, případně do 1. července, pokud přiznání zpracovává daňový poradce. Pokud podnikatel během pozastavení živnosti nemá žádné zdanitelné příjmy z podnikání, uvede v daňovém přiznání nulové hodnoty.

Podnikatelé registrovaní k DPH musí věnovat zvláštní pozornost svým povinnostem. Pozastavení živnosti samo o sobě není důvodem pro zrušení registrace k DPH. Pokud chce podnikatel zrušit registraci k DPH, musí o to požádat finanční úřad samostatně. Do doby zrušení registrace je povinen podávat pravidelná daňová přiznání k DPH, a to i v případě, že v daném období neuskutečnil žádná zdanitelná plnění. V takovém případě podává takzvané nulové přiznání.

Podnikatel musí také myslet na kontrolní hlášení, pokud je plátcem DPH. I během pozastavení živnosti trvá povinnost podávat kontrolní hlášení ve stanovených termínech. Pokud během pozastávky nedochází k žádným transakcím, podává se negativní kontrolní hlášení. Nedodržení této povinnosti může vést k vysokým pokutám ze strany finančního úřadu.

Co se týče záloh na daň z příjmů, jejich výše se stanovuje na základě poslední známé daňové povinnosti. Podnikatel může požádat finanční úřad o snížení nebo zrušení záloh během období pozastavení živnosti. Žádost musí být řádně odůvodněna a doložena relevantními dokumenty prokazujícími, že během pozastavení živnosti nebude dosahovat zdanitelných příjmů.

V případě, že podnikatel zaměstnával před pozastavením živnosti zaměstnance, musí vyřešit jejich pracovněprávní vztahy a související daňové povinnosti. To zahrnuje odvody daně ze závislé činnosti, sociálního a zdravotního pojištění. Tyto povinnosti musí být řádně ukončeny nebo upraveny v souladu s platnou legislativou.

Je také důležité archivovat veškerou dokumentaci související s podnikáním i během doby pozastavení živnosti. Daňové doklady a účetní záznamy musí být uchovávány po zákonem stanovenou dobu, která se počítá od konce zdaňovacího období, kterého se týkají. Tato povinnost trvá i v době, kdy je živnost pozastavena.

Obnovení živnosti po pozastavení

Pokud jste se rozhodli obnovit svou pozastavenou živnost, je důležité znát správný postup a všechny náležitosti, které s tímto procesem souvisí. Obnovení živnosti je možné provést kdykoliv během doby pozastavení, a to i před původně plánovaným termínem ukončení přerušení. Živnostník musí své rozhodnutí oznámit příslušnému živnostenskému úřadu, přičemž není nutné uvádět důvod obnovení podnikatelské činnosti.

Pro obnovení živnosti je třeba navštívit živnostenský úřad osobně nebo využít datovou schránku či Czech POINT. Při osobní návštěvě úřadu je potřeba předložit občanský průkaz a vyplnit jednotný registrační formulář, kde se zaškrtne kolonka Pokračování v provozování živnosti. Za oznámení o pokračování v provozování živnosti se neplatí žádný správní poplatek, což je příjemnou výhodou oproti jiným úkonům na živnostenském úřadě.

Živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku zpravidla ihned po oznámení. Od uvedeného data pokračování živnosti vzniká podnikateli opět povinnost platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Je proto důležité kontaktovat příslušnou zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení a informovat je o obnovení podnikatelské činnosti. Tyto instituce mají své vlastní formuláře, které je nutné vyplnit.

V případě, že během doby pozastavení živnosti došlo ke změnám v osobních údajích nebo jiných skutečnostech zapisovaných do živnostenského rejstříku, je nutné tyto změny nahlásit současně s oznámením o pokračování v živnosti. Podnikatel by měl také zkontrolovat platnost všech potřebných dokumentů a oprávnění souvisejících s provozováním živnosti.

Po obnovení živnosti je důležité pamatovat na daňové povinnosti. Pokud byla živnost pozastavena v průběhu zdaňovacího období, bude nutné podat daňové přiznání za celý rok, přičemž se zohlední pouze období aktivního podnikání. Je vhodné konzultovat tuto situaci s daňovým poradcem nebo účetním, aby byly všechny povinnosti splněny správně.

Podnikatel by měl také zvážit aktuální tržní situaci a připravit se na návrat k podnikání. To může zahrnovat obnovení kontaktů s dodavateli a zákazníky, aktualizaci webových stránek a marketingových materiálů, případně revizi podnikatelského plánu. Je důležité si uvědomit, že po delší době pozastavení živnosti se mohly změnit tržní podmínky, konkurenční prostředí nebo legislativní požadavky.

V některých případech může být výhodné obnovit živnost k začátku kalendářního roku, což usnadní administrativu spojenou s účetnictvím a daňovými povinnostmi. Není to však podmínkou a živnost lze obnovit k jakémukoliv datu. Po obnovení živnosti je také vhodné zkontrolovat platnost všech pojistných smluv souvisejících s podnikáním a případně je aktualizovat podle současných potřeb.

Rozdíl mezi pozastavením a zrušením živnosti

Při podnikání může nastat situace, kdy potřebujete svou živnostenskou činnost dočasně přerušit nebo zcela ukončit. Pozastavení živnosti představuje dočasné přerušení podnikatelské činnosti, zatímco zrušení živnosti znamená definitivní konec podnikání. Tento rozdíl je naprosto zásadní pro budoucí podnikatelské aktivity.

Při pozastavení živnosti podnikatel pouze dočasně přeruší svou činnost, přičemž může kdykoliv znovu začít podnikat bez nutnosti získávat nové živnostenské oprávnění. Živnostenské oprávnění zůstává po celou dobu pozastavení v platnosti. Podnikatel během této doby nemusí platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění jako OSVČ, ale je povinen se přihlásit k jinému důvodu platby pojistného nebo se nechat zaměstnat. Pozastavení lze provést na libovolně dlouhou dobu, minimálně však na 6 měsíců, a je možné ho kdykoliv ukončit a v podnikání pokračovat.

Naproti tomu zrušení živnosti představuje definitivní krok, po kterém živnostenské oprávnění zaniká. Pokud by se podnikatel později rozhodl znovu podnikat, musel by projít celým procesem získávání živnostenského oprávnění od začátku, včetně splnění všech zákonných podmínek a uhrazení správních poplatků. Proto je důležité důkladně zvážit, zda je lepší živnost pozastavit nebo zrušit.

Proces pozastavení živnosti je administrativně jednodušší než její zrušení. Stačí podat oznámení na živnostenský úřad, které je možné učinit osobně, poštou nebo elektronicky prostřednictvím datové schránky. Správní poplatek za pozastavení živnosti činí 100 Kč. Podnikatel musí také informovat příslušnou zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení o pozastavení činnosti.

V případě pozastavení živnosti zůstávají podnikateli některé povinnosti. Musí například nadále uchovávat účetní doklady, i když během pozastavení nevykonává žádnou podnikatelskou činnost. Během pozastavení nesmí podnikatel vykonávat činnost, která je předmětem jeho živnostenského oprávnění. Pokud by tak učinil, dopustil by se neoprávněného podnikání.

Při rozhodování mezi pozastavením a zrušením živnosti je třeba vzít v úvahu několik faktorů. Pokud podnikatel předpokládá, že se k podnikání v budoucnu vrátí, je výhodnější živnost pozastavit. Ušetří tak čas i peníze spojené s případným novým získáváním živnostenského oprávnění. Naopak pokud je jasné, že v podnikání již pokračovat nechce, je lepší živnost rovnou zrušit a vyhnout se tak případným administrativním povinnostem spojeným s pozastavenou živností.

Důležité je také zvážit časový horizont. Pokud podnikatel ví, že přerušení bude trvat déle než několik let, může být výhodnější živnost zrušit a později případně založit novou. V takovém případě totiž nemusí řešit žádné průběžné administrativní povinnosti a může se plně věnovat jiným aktivitám.